Můj příběh

Sama láska k focení asi nestačí. Někdy musí přijít moment, který člověka "nakopne"

Když jsem přebíral fotky po svých rodičích, z té hromádky na mě vypadl jeden zažloutlý obrázek.    "To je moje máma jako malinká a s ní  - no to je přeci Ašak!" Tolik jsem o něm od ní slyšel a úplně se na něj léty zapomnělo. 

A  mně došlo, že tyhle naše lásky milujeme, a ony by pro nás udělali cokoliv. Tak proč se s nimi nenechat alespoň jednou v životě pořádně vyfotit. Ať s námi zůstanou nejen v mlhavých vzpomínkách. 

Tak začalo v našem atelieru focení domácích mazlíčků a všech našich lásek. A to přeci nejsou zdaleka jen zvířata :-)